Zajímá mě Váš názor - napište mi

Tel.: +420 732 475 570

Email: hubackovaa@senat.cz

Senát 27. dubna - 4. května 2020 - fulsoft.cz - 4. 5. 2020

 

Senát 27. dubna 

fulsoft.cz

4. 5. 2020

 

Senát chce vyšší příspěvek OSVČ a chce ho pro víc lidí

Senát chce upravit podmínky navrhovaného odchodného pro strážníky

 

30. dubna 2020

Senát chce upravit podmínky navrhovaného odchodného pro strážníky a zmírnit požadavky na jejich vzdělání. Poslaneckou

novelu o obecní policii po dnešním rozhodnutí senátorů znovu posoudí Sněmovna. Předloha zpřesňuje část oprávnění a postupů

strážníků. Zpřísňuje podmínky jejich bezúhonnosti a přidává podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou

ke ztrátě spolehlivosti.

Mezi podmínkami pro odchodné by podle senátorů nemělo být dosažení věku 50 let, na druhou stranu by se ale sčítaly doby

pracovního poměru jen k jedné obci. Sněmovní verze vedle dosaženého věku 50 let počítá mimo jiné i s tím, že nárok na

odchodné by vznikal po nejméně 15 letech práce u obecní policie. Základní odchodné by činilo jeden měsíční plat. V závislosti na

počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Senát podle návrhu

správního výboru také žádá, aby odchodné nepodléhalo dani z příjmu.

Strážníkům by podle mínění horní komory mělo stačit střední vzdělání s výučním listem, nyní zákon požaduje maturitní vzdělání.

"Žádná obec si nevezme nějakého nýmanda," řekl autor úpravy Michael Canov (SLK). Poukazoval i na to, že strážníci musejí na

rozdíl od policistů každých pět let skládat odborné zkoušky. Senát podle požadavku Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) také navrhl

srovnat oprávnění strážníků při prokazování totožnosti lidí se státními policisty.

Senát se nakonec rozhodl poslaneckou novelu upravit navzdory tomu, že dva jeho výbory požadovaly její zamítnutí. Zpravodaj

Václav Láska (SEN 21) návrhy na zamítnutí vysvětloval mimo jiné velkým množstvím legislativních chyb i potřebou zabývat se

koncepcí obecní policie. Upozorňoval na to, že vznikla výhradně pro řešení místních záležitostí veřejného pořádku, ale postupem

času se pravomoci strážníků přiblížily státním policistům. Senát k této věci schválil na návrh bývalého policejního prezidenta

Martina Červíčka (ODS) doprovodné usnesení, podle kterého by se vláda měla zabývat systémem zabezpečení veřejného

pořádku.

Nový důvod ztráty spolehlivosti strážníků se týká zejména pravidelné a úmyslné účasti strážníků nebo zájemců o tuto práci na

extremistických akcích a jejich zapojení do činnosti uskupení, která hlásají národnostní, náboženskou nebo rasovou zášť. "Nikdo

nechce, aby u obecní policie pracovali lidé, kteří se aktivně zapojují do různých extremistických hnutí," řekl senátorům za

předkladatele lidovecký poslanec Jan Bartošek.

Za spolehlivé by se podle novely nepovažovali ani strážníci nebo uchazeči o místo u obecní policie, kteří by úmyslně řídili pod

vlivem alkoholu nebo drog. Při posuzování bezúhonnosti, což je stejně jako spolehlivost podmínka pro práci strážníka, by se

nepřihlíželo mimo jiné k zahlazení odsouzení. Bartošek uvedl, že předloha oprávnění strážníků nerozšiřuje, pouze jim zajistí, aby

současné pravomoci mohli lépe využívat.

Senát schválil smlouvu s Botswanou proti dvojímu zdanění

 

29. dubna 2020

Senát schválil smlouvu proti dvojímu zdanění a daňovým únikům ve vztazích s Botswanou. Mezi Českem a africkou zemí dosud

žádná taková smlouva neplatí. Dokument dostala k projednání i Sněmovna, která by ji mohla schvalovat již na své současné

schůzi. Sněmovní zahraniční výbor ji doporučil schválit.

Schválenou smlouvu podepsali zástupci obou zemí loni v říjnu v jihoafrické Pretorii. Byla připravena obdobně jako jiné smlouvy

podle vzorů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a OSN. Odráží i vnitrostátní daňové úpravy obou zemí.

Smlouva kromě jiného zajišťuje rovné soutěžní podmínky pro organizace a občany obou smluvních států tím, že upravuje zásadu

rovného nakládání. Příjmy z nemovitostí se budou zdaňovat v tom státě, kde se nemovitost nachází. Příjmy právnických a fyzických osob jednoho

smluvního státu budou

moci podléhat zdanění zásadně v tom státě, kde mají tito poplatníci své daňové

sídlo.

Podle serveru BusinessInfo.cz představoval český vývoz do africké země v roce 2017 zhruba deset milionů dolarů, tedy víc než 220

milionů korun. Do Česka zamířilo zboží asi za 700.000 dolarů. Z Botswany se nejvíc dováží hovězí maso, kufry nebo mazací

přípravky. Do Botswany se naopak vyvážejí turbíny na vodní páru, ventily, kohouty nebo elektrotechnické vybavení.

Senát umožnil rozšířit zákonná pravidla pro oceňování majetku

 

29. dubna 2020

Oceňování majetku podle tržní hodnoty nebo oceňování rychle rostoucích dřevin umožní novela, kterou dnes schválil Senát.

Norma upřesní také postupy při zpracování cenových map stavebních pozemků. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Zákon o oceňování majetku obecně řeší především oceňování majetku pro stanovení základu daně, ať už některé z daní

majetkových, příjmových, daně z přidané hodnoty nebo poplatků. U některých daní, například daně z nabytí nemovité věci,

zjištěná cena slouží především jako kontrola, zda sjednaná cena nebyla ze spekulativních důvodů dohodnuta jako příliš nízká.

Důvodem zavedení ocenění tržní hodnotou byla nutnost reagovat na případy, kdy pro určení obvyklé ceny nelze, vzhledem k

jedinečnosti předmětu ocenění, zjistit kupní ceny srovnatelných věcí, zdůvodnila potřebu změny vláda. Problém s určováním

obvyklé ceny se podle ní projevoval i v případech znaleckých posudků zpracovaných a využívaných při prodejích státního

majetku.

Pojem rychle rostoucí dřeviny a způsob jejich oceňování se do návrhu novely dostal na základě požadavku ministerstva

zemědělství. Norma také ve vazbě na občanský zákoník a požadavky plánu pro plánování a výstavbu sítí elektronických

komunikací aktualizuje ustanovení o oceňování věcných břemen.

Senát chce vyšší příspěvek OSVČ a chce ho pro víc lidí

 

29. dubna 2020

Jednorázový příspěvek 500 Kč denně živnostníkům a dalším osobám samostatně výdělečně činným, které poškodila epidemie

koronaviru, by se měl za květen zvýšit na 700 korun a za červen na 900 korun. Měl by ho dostávat také širší okruh příjemců,

například pěstouni nebo lidé pracující takzvaně na dohodu. Tuto změnu ve vládní novele zákona o takzvaném kompenzačním

bonusu dnes schválil Senát. Zákon nyní zamíří zpět do Sněmovny, která o senátním návrhu rozhodne. Ministryně financí Alena

Schillerová (za ANO) se senátními návrhy nesouhlasila.

Vládní předloha prodlužuje dobu poskytování příspěvku tak, aby ho stát mohl vyplácet i po 30. dubnu, kdy měl příspěvek

původně skončit. Vláda navrhla zavést i takzvané druhé bonusové období, které má trvat od 1. května do 8. června. Případné třetí

období by mohlo trvat až do konce srpna. O jeho zavedení už by rozhodovala sama vláda a nebyla by zapotřebí změna zákona.

S návrhem na zvýšení příspěvku přišel senátor Zdeněk Nytra (ODS). Řekl mimo jiné, že celková suma vydaná na tuto podporu by v

celkovém součtu klesla s tím, jak se budou postupně rozvolňovat přijatá omezení. Schválený návrh senátorů Martina Červíčka

(ODS) a Tomáše Goláně (SEN 21) rozšiřuje okruh lidí, kteří budou moci o příspěvek žádat. Příspěvek není určen zaměstnancům.

Sněmovna předtím rozšířila okruh příjemců o OSVČ, které současně s tím vykonávají zaměstnání jako pedagogové. Senátní návrh

ho rozšiřuje mimo jiné na činnosti s příjmy do 10.000 korun měsíčně, na dobrovolníky v pečovatelské službě a na pěstouny.

Ministryně ani s jedním návrhem nesouhlasila. Varovala, že pro pracovníky finanční správy bude složité ověřovat například, kdo

má pracovní poměr na pedagogickou činnost. Může to podle ní vést i k tomu, že někdo bude moci čerpat peníze z více míst.

Poukazovala také na to, že se kvůli vrácení zákona do Sněmovny jeho schvalování prodlouží. Sněmovna by mohla o senátním

návrhu rozhodnout příští týden.

Dopady vládní předlohy na státní rozpočet za období od 1. května do 8. června budou maximálně 13 až 14 miliard korun, uvedla

dnes ministryně. Informovala také, že k 27. dubnu obdržely finanční úřady již 420.000 žádostí o vyplacení příspěvku a celkem za

dobu účinnosti tohoto opatření vyplatily 9,5 miliardy korun. O příspěvek je možné žádat také elektronickou poštou bez nutnosti

mít zaručený elektronický podpis.

Zdravotní platby státu ve dvou krocích významně vzrostou

 

29. dubna 2020

Platby státu do veřejného zdravotního pojištění za děti nebo důchodce vzrostou od června o 500 korun měsíčně z nynějších 1067

korun. Od ledna to bude o dalších 200 korun za měsíc. Předpokládá to novela, kterou dnes schválil Senát hlasy všech přítomných

členů. Předlohu, která souvisí s epidemií nového koronaviru, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Změna reaguje na

propad příjmů a zároveň zvýšení výdajů systému zdravotního pojištění.

K takzvaným státním pojištěncům patří také studenti, nezaměstnaní a vězni. Celkem jde o více než 5,9 milionu lidí. Zvýšením

plateb letos vzrostou výdaje státu zhruba o 20 miliard korun a příští rok o 50 miliard korun, stojí v důvodové zprávě. Skutečné

částky ale budou podle zdůvodnění záviset zejména na vývoji nezaměstnanosti.

Senát na návrh zdravotnického výboru požádal v doprovodném usnesení o to, aby se zvýšení plateb odrazilo i v cenách práce. "I z

hlediska České lékařské komory je požadavek na 20procentní navýšení cen práce," řekl zpravodaj Jan Žaloudík (ČSSD). Senát také

požádal ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), aby od ledna zavedl připravované úhrady péče za diagnózu. "Tento

režim postupně nabíhá již v tomto roce a samozřejmě počítáme s tím, že se bude nadále rozšiřovat," řekl ministr.

"Probíhající pandemie onemocnění covid-19 a přijatá opatření k odvracení bezprostředních dopadů na zdraví našich obyvatel

měla přirozeně vliv na vyšší výdaje z veřejného zdravotního pojištění," uvedl v tiskové zprávě ke schvální navýšení ministr. Bylo

podle něj třeba nakupovat ochranné prostředky, provádět testy a nemocnice měli menší počet operací a vyšetření u pacientů,

kteří covidem-19 netrpěli.

Peníze, které získá veřejné zdravotní pojištění navíc, budou podle resortu využity na udržení současné výše úhrad poskytovatelům

zdravotních služeb, na mimořádné výdaje související se šířením koronaviru a na navýšení úhrad v roce 2021 těm segmentům

zdravotních služeb, které byly nejvíce dopady mimořádných opatření zasaženy.

Horní komora podle požadavku zdravotnického a hospodářského výboru podpořila budoucí zavedení automatického stanovení

plateb státu za jeho pojištěnce. Žaloudík podotkl, že poměr plateb státu, osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců je

nyní v poměru jedna ku dvěma ku čtyřem. Předseda hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS) připomněl, že minimální

odvod drobných podnikatelů na zdravotní pojištění je letos 2352 korun. Podle jeho představ by se platba státu za jeho pojištěnce

měla odvíjet z poloviny průměrné mzdy.

Vojtěch označil záměr automatického stanovování plateb státu za správný. Ministerstvo zdravotnictví se na něm ale podle něho

neshodlo s ministerstvem financí vzhledem k dopadů na státní rozpočet. "Věřím, že se k této debatě vrátíme," dodal ministr.

Sněmovna nedávno zamítla předlohu poslanců KSČM, kteří o automatický mechanismus usilují dlouhodobě.

Veřejné zdravotní pojištění letos ztratí asi osm miliard korun v souvislosti s úlevami plateb drobných podnikatelů do systému.

Propad ekonomiky pak bude podle důvodové zprávy znamenat výpadek 30 až 40 miliard korun. Naopak výdaje systému

zdravotního pojištění kvůli nemoci covid-19 řádově o miliardy korun vzrostou.

Ministerstvo zdravotnictví poukazuje ve zdůvodnění i na to, že ekonomicky aktivní lidé odvádějí do zdravotnictví víc peněz než

stát za své pojištěnce. Těch je asi 60 procent z celkového počtu, ale na jejich léčbu jde 80 procent peněz veřejného zdravotního

pojištění.

Vojtěch senátory informoval také o tom, že ministerstvo zdravotnictví předloží do dvou týdnů vládě novelu, aby mohlo upravit

úhradovou vyhlášku. Měla by odrážet výpadek běžné péče za koronavirové krize, motivovat poskytovatele, aby péči dohnali, a

umožnit bonifikaci péče o pacienty s nemocí covid-19, kterou nový koronavirus způsobuje.

Senát schválil delší lhůtu pro prodej a stažení starších cigaret

 

29. dubna 2020

Cigarety se starým kolkem bude možné prodávat a stahovat z trhu až do konce června. Prodloužení lhůty o jeden měsíc dnes v

novele zákona o spotřebních daních schválil Senát. Přijatá novela také osvobozuje od spotřební daně vylité pivo, které nemohly

pivovary kvůli omezujícím opatřením prodat. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Důvodem pro prodloužení lhůty pro stahování a doprodej cigaret jsou komplikace spojené s pandemií koronaviru. Od letošního

1. března platí vyšší sazba spotřební daně z cigaret. Prodejci mohli prodávat cigarety se starou daní, a tedy se starým kolkem,

podle dosavadního znění zákona pouze do konce května.

Z důvodu současné krizové situace, kdy došlo k uzavření státních hranic a současně i k uzavření některých obchodních míst,

například provozoven veřejného stravování, jsou subjekty pod časovým tlakem, neboť stahování cigaret je podstatně náročnější,

než tomu je za standardních okolností, uvedla vláda v důvodové zprávě.

Vláda původně navrhla pouze prodloužit lhůtu pro stahování cigaret z trhu. Sněmovna však na návrh svého rozpočtového výboru

lhůtu prodloužila i pro doprodej cigaret.

Sněmovna na návrh rozpočtového výboru schválila v novele zákona ještě další dva pozměňovací návrhy. První se týká prodloužení

lhůty pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně u takzvané zelené nafty. Druhý umožňuje navrácení piva uvolněného do

volného daňového oběhu zpět do režimu podmínečného osvobození od daně za účelem jeho likvidace.

Znamená to, že pivovary budou moci žádat o vrácení spotřební daně za pivo, které nedokázaly prodat z distribučních center kvůli

zavřeným hospodám a restauracím. O úlevu žádal Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého by placení daně za vylité pivo

bylo nejenom nesmyslné, ale i nemorální.

Spotřebitelé asi budou více chráněni při přeshraničních nákupech

 

29. dubna 2020

Spotřebitelé asi budou více chráněni při přeshraničních nákupech. Umožnit to má novela, která zpřesňuje a sjednocuje pravomoci

a postupy úřadů zemí EU tak, aby mohly účinně odhalovat a trestat poškozování spotřebitelů. Novelu dnes schválil Senát beze

změn. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Dozorový orgán země, kde jsou spotřebitelé poškozováni, se bude moci obrátit na dozorový orgán státu, odkud pochází

pachatel, a požádat ho o přijetí opatření, aby protiprávní jednání skončilo. Spolupráce mezi unijními státy už funguje, ale tato

novela by ji měla podle ministerstva průmyslu a obchodu zlepšit tak, aby byl spotřebitel více ochráněn.

Ústředním styčným orgánem pro přeshraniční spolupráci bude ministerstvo průmyslu a obchodu. Mezi správními úřady, které

mají dohlížet na dodržování pravidel evropského nařízení, budou například Česká obchodní inspekce, Česká národní banka, Státní

veterinární správa a krajské nebo obecní živnostenské úřady.

Když bude dozorový orgán zjišťovat, zda byl porušen zákon, bude moci podle novely požádat banky nebo záložny o sdělení čísla

bankovního účtu nebo údaje o majiteli účtu, případně o zmocněnci k tomuto účtu. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO)

uvedl, že už nebude moci zjišťovat konkrétní toky peněz. Poslanci na návrh hospodářského výboru doplnili do novely ustanovení,

které úřadům uloží informovat dotčené firmy o tom, že o nich tyto údaje požadovaly.

Změna zákona měla původně nabýt účinnosti letos 17. ledna, Sněmovna ji ale nestihla včas projednat. Poslanci proto účinnost

novely odložili na 1. červenec.

Ošetřovné zavedené kvůli zavření škol vzroste na 80 procent

 

29. dubna 2020

Ze 60 na 80 procent denního vyměřovacího základu vzroste ošetřovné pro rodiče, kteří zůstali doma s potomky v souvislosti s

uzavřením škol a školek kvůli koronavirové krizi. Senát dnes novelu schválil 64 hlasy ze 68 přítomných členů, proti nebyl nikdo.

Dávku nově dostane vedle zaměstnanců i část lidí, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Předlohu

nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Zvýšené ošetřovné bude stát vyplácet podle předlohy zpětně od začátku dubna. Rodiče budou dávku dostávat nejdéle do letních

prázdnin.

Pracovníci na dohody budou mít nárok na ošetřovné tehdy, pokud odváděli nemocenské pojištění a dohody jsou stále platné.

Takzvaným dohodářům vyplatí stát za období od uzavření škol do konce března ošetřovné 60 procent denního vyměřovacího

základu, od dubna 80 procent.

Senátor Michael Canov (SLK) se v debatě pozastavoval nad tím, že úřady kvůli ošetřovnému požadují potvrzení ředitelů škol, že

jsou zavřené, ač o tom rozhodla vláda. "Je to naprosto absurdní. To není jenom byrokracie, to je šikana, a dokonce se nebojím ani

slova buzerace," řekl. Maláčová oponovala, že formulář potvrzuje, že zaměstnanec má vlastní dítě do 13 let věku. "Mechanismus

funguje asi 40 let," podotkla. Pokud by šlo o potvrzení o uzavření školy, bylo by to "na hlavu", zdůraznila. Canov si ale stál za

svým. "Potvrzení o uzavření školského zařízení není potvrzení o existenci dítěte," prohlásil s odvoláním na formulář.

Zvýšené ošetřovné se přibližuje podle důvodové zprávy čisté mzdě s uplatněním slevy na poplatníka. Na dávce je závislá velká

část rodin s dětmi a standardní ošetřovné 60 procent nestačí v mnoha případech pokrýt jejich základní životní výdaje, zejména u

samoživitelek a samoživitelů, stojí ve zdůvodnění. Podle něj může dávku pobírat až 181.000 lidí. Celkové výdaje státu by tak za 30

dní po zvýšení činily zhruba 3,5 miliardy korun. Při nynější hodnotě ošetřovného je to o 0,9 miliardy korun méně.

Podle údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo práce, dostala zatím sociální správa od vyhlášení nouzového stavu kvůli uzavření

škol 158.051 žádostí o ošetřovné. Z nich bezmála 6900 dorazilo za poslední den, tedy za úterý. V dubnu úřad zatím zpracoval asi

135.000 ze všech žádostí o ošetřovné, které obdržel.

Ošetřovné na děti do 13 let za celou dobu uzavření škol zavedl zákon v posledních březnových dnech. Nynější novela stanoví jako

nejzazší hranici 30. června. Úprava dočasně nahradila standardní dobu výplaty dávky nejvýše devět dní na děti do deseti let.

Stát podle už účinného zákona hradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a

dalších sociálních služeb. Ošetřovné se vztahuje také na péči o všechny nezaopatřené děti s postižením nejméně v prvním stupni,

které nyní nemohou navštěvovat školu, a to bez věkového omezení. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a

hasiči, mají v těchto případech nárok na nekrácený průměrný služební příjem.

Školy se v Česku uzavřely 11. března. Otvírat by se měly postupně, v plném provozu do prázdnin ale nebudou. Denní stacionáře

by se podle plánu ministerstva práce měly otevřít 8. června, ale ne pro starší klienty. Denní stacionáře pro děti a týdenní

stacionáře by měly začít fungovat 25. května.

 

Více na:

 

 

Další aktuaility a média

2007.2016

Obhajoba pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně

Více informací

2007.2016

Den válečných veteránů

 

Více informací

2007.2016

Pracovní schůzka k akci MISS ROMA 2020

 

Více informací

2007.2016

Pracovní jednání v Hodoníně a Hustopečích

 

Více informací

Facebook:

Copyright © Resi-Design 2016 www.resi-design.cz.
roh.png, 3,1kB

V nákupním košíku nemáte žádné zboží.

Dosud nebyl přidán žádný produkt.