Zajímá mě Váš názor - napište mi

Tel.: +420 732 475 570

Email: hubackovaa@senat.cz

Senát 26. října - 2. listopadu 2020 – fulsoft.cz – 2.11.2020

 

Senát 26. října - 2. listopadu 2020 

fulsoft.cz 

2.11.2020

 

Prodloužené ošetřovné bude 70 procent, Senát návrh schválil

Senát schválil prodloužení záruk z COVID III do příštího roku

29. října 2020

Poskytování záruk podnikatelům z programu COVID III se prodlouží nejméně do poloviny příštího roku. Umožní to novela zákona, kterou dnes schválil Senát. Původně měl tento program skončit ke konci letošního roku. Evropská komise ale umožnila prodloužení tohoto programu do poloviny příštího roku a vláda v reakci na to navrhla příslušnou změnu zákona, která prodloužení programu umožní. Vláda se bude snažit vyjednat prodloužení až do konce roku 2021.

Nově bude možné poskytovat záruky nejen na provozní úvěry, ale i na investiční úvěry. Plnění ze záruk bude možné uplatnit až do konce roku 2027.

Na program COVID III se vztahuje takzvaný dočasný rámec stanovený Evropskou komisí. Jde o uvolnění pravidel státní pomoci. Členským státům umožnil okamžitě podpořit ekonomiku. Prodloužení možnosti poskytovat záruky je v zákoně naformulováno tak, aby se zákon nemusel už měnit, pokud Brusel přistoupí na prodloužení až do konce roku 2021.

Program COVID III funguje ve spolupráci s komerčními bankami od června. Za půjčky v něm ručí stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců mají nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, mohou získat záruku do 80 procent.

Podle aktuálních informací schválily banky u tohoto programu k 16. říjnu 2214 žádostí za 13,5 miliardy korun. Podnikatelé k 16. říjnu z programu čerpali úvěry za 11,3 miliardy korun. Banky ke stejnému datu přijaly 4700 žádostí za 27,5 miliardy korun. Kapacita programu je 500 miliard korun.

Senát chce pro kraje 300 Kč na občana jako náhradu příjmů

29. října 2020

Senát chce, aby kraje obdržely ze státního rozpočtu jednorázově 300 korun na každého obyvatele. Příspěvek má sloužit ke zmírnění letošního poklesu daňových příjmů v souvislosti s epidemií koronaviru. Senát vložil tento návrh do vládního návrhu zákona na vyplácení příspěvku 500 korun denně podnikatelům, kterým vláda uzavřela provozy nebo omezila podnikání jako opatření proti šíření koronaviru. Návrh zákona se tak nyní vrací do Sněmovny, která o něm rozhodne.

Pro přehlasování Senátu a stvrzení původní sněmovní podoby je zapotřebí hlasů nejméně 101 poslanců. Sněmovna by o návrhu mohla jednat od 10. listopadu.

Senátní hospodářský výbor, který s tímto návrhem přišel, chtěl původně pro kraje 400 korun na obyvatele. Dnes ale své rozhodnutí přehodnotil a navrhl 300 korun. Obcím už Parlament kvůli vyplácení příspěvku podnikatelů za jarní vlnu epidemie schválil na návrh Senátu příspěvek 1200 korun na obyvatele, posléze ho na návrh vlády zvýšil na 1250 korun.

Příspěvek, takzvaný kompenzační bonus, vyplácí stát z vybrané daně z příjmů zaměstnanců. Protože jde o sdílenou daň, o kterou se stát dělí s kraji a obcemi, zbývá na samosprávy v důsledku vyplácení bonusu méně peněz a jejich daňové příjmy v rámci rozpočtového určení daní se snižují.

Při schvalování zákona ve Sněmovně neuspěl žádný z poslaneckých návrhů, který měl do předlohy vložit i výplatu příspěvku krajům a obcím a tím jim propad nahradit. Předseda Starostů Vít Rakušan již tehdy avizoval, že senátoři jeho hnutí se pokusí tento stav v Senátu napravit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k tomu ve Sněmovně řekla, že vrácení návrhu jen prodlouží dobu, po kterou budou podnikatelé na pomoc čekat.

K senátnímu návrhu ministryně zaujala při dnešním hlasování negativní stanovisko. Senátorům ale řekla, že návrh na 300 korun jí připadá fér z toho pohledu, že u krajů nastal propad v příjmech 3,1 miliardy korun. Upozornila však, že se nemůže k ničemu zavázat.

Senátoři neschválili například návrh svého kolegy Michaela Canova (STAN) aby obce dostaly 650 korun a kraje 800 korun na obyvatele. Neuspěl ani Lukáš Wagenknecht (za Piráty)s návrhem zvýšení bonusu pro podnikatele z navržených 500 Kč na 670 Kč denně.

Senát současně navrhl změnit pravidla vyplácení příspěvku podnikatelům tak, aby kompenzační bonus mohli čerpat i ti, kteří současně dostávají podporu z programu Covid-nájemné.

Vládou navrhovaný kompenzační bonus je určen osobám samostatně výdělečně činným, tedy hlavně živnostníkům. Určen je i společníkům malých společností s ručením omezeným, které mají společníky nejvýše dva, případně půjde o členy jedné rodiny. Mohou ho získat podnikatelé nebo osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech.

Sněmovna navíc rozšířila okruh osob, které budou moci dostat peníze. Měli by na něj dosáhnout například samostatně podnikající trenéři fitness, kteří nabízejí své služby zákazníkům v nyní uzavřených fitness centrech. Obecně má jít o osoby užívající prostory někoho jiného, které jsou nyní uzavřeny.

Senát podle očekávání schválil odklad EET až do roku 2022

29. října 2020

Senát podle očekávání schválil prodloužení odkladu elektronické evidence tržeb (EET) do roku 2022. Důvodem je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie. Podle expertů to znamená konec tohoto projektu. Přímé zrušení EET na rozdíl od poslanců dnes žádný ze senátorů nepožadoval. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.

Povinnost EET je prozatím zrušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. O osudu EET se nejspíš rozhodne ve sněmovních volbách na podzim 2021. Schillerová věří tomu, že EET bude obnoveno.

Odklad evidence se týká nejen stávajících oborů, ale i spuštění poslední fáze EET pro obory, které dosud tržby neevidovaly. Jde například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna letos 1. května. Žádný podnikatel nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Podnikatelé ale mohou tržby evidovat nadále dobrovolně.

Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno přes 200.000 podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 15,5 miliardy účtenek.

Senát je proti zrušení souhlasu věřitelů s prodloužením moratoria

29. října 2020

Senát se postavil proti zrušení povinného souhlasu věřitelů s prodloužením ochranného moratoria u exekucí. Návrh tak bude muset znovu posoudit Sněmovna. Podobný návrh minulý týden odmítla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Podle ní je pro firmy se zahraničními věřiteli v období epidemie koronaviru obtížné souhlas získat.

O moratorium mohou insolvenční soud žádat podnikatelé a firmy v dočasných potížích v důsledku vládních opatření kvůli koronaviru. Jestliže soud moratorium vyhlásí, dlužník bude moci namísto dříve splatných závazků přednostně hradit nově vzniklé závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku. Firmy v reorganizaci navíc budou moci požádat insolvenční soud o dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu. Nebude tedy hrozit přeměna reorganizace v konkurz.

Zrušení povinnosti souhlasu věřitelů se má týkat jen prodloužení moratoria, o které dlužník požádal do konce letošního srpna. Ponechání doporučil senátní organizační výbor. Podle senátorky Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) by zrušení bylo nefér vůči dlužníkům, kteří by o prodloužení moratoria žádali po konci srpna. "Je to neslučitelné s principy právního státu," uvedla senátorka.

Změnu si podle Benešové vyžádala praxe a týkala by se mimo jiné české společnosti Smartwings, které by umožnila dál provozovat letouny. "Nikoho jiného nemáme, stojí jim letadla až tady k dálnici," uvedla ministryně.

Navrhovaná úprava obsahuje i další změny pravidel insolvencí a exekucí se v souvislosti s nynější koronavirovou krizí zřejmě prodlouží nebo obnoví. Například podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset podat až do konce června příštího roku insolvenční návrh.

Do konce ledna by měly být podle předlohy pozastaveny až na výjimky exekuce movitých i nemovitých věcí. Vláda původně navrhovala moratorium jen u movitých věcí až do konce února. Zkrácení moratoria na exekuce movitých věcí o jeden měsíc uvítala Exekutorská komora ČR. Nadále ale hodlá usilovat o to, aby výjimka skončila už na konci roku. Platforma Exekutoři proti teritorialitě a Česká asociace věřitelů v tiskových zprávách uvedly, že exekuční moratorium sníží vymahatelnost práva a poškodí věřitele.

Návrh má prodloužit období, v němž dlužník dostává vyšší jednorázovou výplatu z jeho obstaveného účtu. Čtyřnásobek životního minima místo obvyklého dvojnásobku se bude vyplácet do konce února 2021 místo konce letošního prosince. Změna podle Exekutorské komory rozšiřuje okruh takzvaných profesionálních dlužníků, k jejichž majetku se věřitel nedostane.

Za zrušené kulturní akce budou moci pořadatelé dál dávat poukazy

29. října 2020

Pořadatelé zrušených kulturních akcí budou moci odložit až na podzim roku 2022 vrácení uhrazeného vstupného. Lidé navíc budou moci dál žádat organizátory o poukaz na náhradní nebo odloženou akci místo peněz. Vládní novelu, která to předpokládá, dnes schválil Senát hlasy všech 47 přítomných členů. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Předloha prodlužuje působnost zákona schváleného už na jaře a má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu a zabránit krachům pořadatelů. "Praxe se v první vlně (epidemie) osvědčila," řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). O prodloužení termínů žádali podle něho sami pořadatelé.

Na odklad vrácení platby za vstupné bude platit takzvaná ochranná doba až do konce října 2022. Zákon se bude po účinnosti předlohy vztahovat na kulturní akce, které se měly konat do konce září příštího roku místo letošního října. Značně delší období bylo podle Zaorálka zvoleno kvůli tomu, aby se v budoucnu nemusela schvalovat další novela.

O poukaz místo vrácení vstupného budou moci zákazníci požádat organizátory do konce příštího roku. Voucher dostanou nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného. V ochranné době budou muset pořadatelé nabídnout náhradní nebo odloženou kulturní akci ve stejné nebo vyšší hodnotě.

Ochranná doba podle předlohy skončí, pokud pořadatel nevydá zákazníkovi poukaz do jednoho měsíce od jeho žádosti, nebo mu nenabídne náhradní kulturní akci do šesti měsíců od vydání poukazu. Náhradní akce se bude muset uskutečnit do konce října přespříštího roku.

Na okamžité vrácení peněz budou mít podle zákona nadále nárok zdravotně postižení lidé, nezaměstnaní, těhotné ženy, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, lidé starší 65 let a samoživitelky nebo samoživitelé.

Vybrané sociální dávky asi budou vypláceny bez dokládání nároku

29. října 2020

Příspěvek na bydlení nebo přídavky na dítě asi budou lidem vypláceny nejméně do konce roku automaticky v dosavadní výši. Nárok na ně zatím v návaznosti na stav nouze kvůli epidemii koronaviru nebude potřeba dokládat. Počítá s tím vládní návrh, který dnes beze změn schválil Senát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Senátorka Renata Chmelová z klubu KDU-ČSL vyzvala ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) k tomu, aby činnost úřadů práce zefektivnila. Podle ní by lidé neměli čekat před úřady ve frontách. Ministryně uvedla, že klienti na úřady práce nemusí a že o tom byli informováni i přímo telefonicky, ale ne vždy s úspěchem.

Vládní návrh počítá s tím, že úřady práce by nemusely pro letošní poslední čtvrtletí plošně přehodnocovat výši vyplácených příspěvků na bydlení a přídavků na dítě či zvýšení příspěvků na péči. Lidé by tak měli tyto dávky dál dostávat bez toho, aby museli úředníkům dokládat své příjmy či vynaložené náklady za předchozí čtvrtletí.

Dávky se podle ministerstva práce a sociálních věcí přepočítají jen lidem, kteří už podklady pro poslední čtvrtletí úřadu dodali. Jsou to asi dvě pětiny příjemců. Pokud by obdobná situace byla i v lednu příštího roku a úřady práce by tak jako nyní měly úřední hodiny omezeny na dva dny v týdnu z důvodu pandemie, zrušení povinnosti dokládat a přehodnocovat příjem a náklady by platilo i pro první kalendářní čtvrtletí roku 2021.

Podobný postup prosadilo ministerstvo práce a sociálních věcí během jarní vlny epidemie koronaviru. Návrh má mimo jiné zabránit kolapsu úřadů práce kvůli vyplácení dávek, u kterých se nárok na ně posuzuje každého čtvrt roku. Úřadům práce totiž v polovině října chyběla zhruba desetina zaměstnanců, kteří byli kvůli koronaviru v karanténě nebo na nemocenské.

Lidé, kteří pobírají některé dávky, musí úřadům práce podle dosavadních pravidel dokládat své příjmy a další skutečnosti každé tři měsíce. Potřebné dokumenty musí dodat za skončené čtvrtletí do konce prvního měsíce dalšího kvartálu. Nyní je to tedy do konce října. Pokud by to neudělali, vyplácení pomoci od státu se zastaví. Kdyby potvrzení neposkytli do konce daného čtvrtletí, teď tedy do konce prosince, o dávku přijdou.

Prodloužené ošetřovné bude 70 procent, Senát návrh schválil

29. října 2020

Ošetřovné bude stát vyplácet zaměstnancům po celou dobu uzavření škol kvůli epidemii nového koronaviru nebo nařízené karantény dítěte. Dávka bude činit 70 procent denního vyměřovacího základu. Návrh dnes schválil navzdory některým výtkám Senát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Dávka se teď vyplácí ve výši 60 procent po devět dnů na děti do deseti let. Samoživitelé a samoživitelky ji mohou pobírat až 16 dnů.

Nárok na ošetřovné budou mít podle vládní předlohy i lidé s nemocenským pojištěním pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti. Senátoři poukazovali na to, že dávka se bude těmto lidem vyplácet jen v případě zavření škol, nikoli kvůli karanténě dítěte. Podle zpravodaje Marka Hilšera z klubu Starostů se tak zřejmě stalo nedopatřením.

Pozměňovací návrh, který měl záležitost narovnat, prosazovala Jitka Chalánková z klubu ODS. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s úpravou nesouhlasila s poukazem na to, že je nutné, aby byla předloha přijata co nejrychleji. Věc je navíc možné podle ní řešit individuální žádostí o odstranění tvrdosti zákona.

Senát nakonec předlohu schválil ve sněmovním znění hlasy 28 ze 47 přítomných senátorů. O Chalánkové pozměňovacím návrhu už senátoři nehlasovali.

Senátní školský výbor apeloval na vládu, aby zvážila vyplácení ošetřovného na děti do 11 let místo nynějších deseti. Při jarní vlně koronavirové krize měli na dávku nárok rodiče dětí do 13 let věku.

Ošetřovné se podle vládní předlohy nebude vyplácet po dobu prázdnin a ředitelského volna. Věkové omezení se nebude vztahovat na rodiče postižených dětí. Ošetřovné mají dostávat i lidé, kteří se musí postarat kvůli uzavření stacionářů či karanténě o seniory a postižené blízké.

Na rozdíl od jara rodiče nebudou muset k žádosti přikládat potvrzení školy o jejím uzavření, které také dokládá, že dítě tuto školu navštěvuje. Místo potvrzení bude podle předlohy stačit čestné prohlášení, správa sociálního zabezpečení bude mít právo kontroly.

Nová úprava ošetřovného bude platit do konce nynějšího školního roku. Maláčová předpokládá, že stát na něm vyplatí až 1,2 miliardy korun.

Senát schválil možnost delších lhůt pro plnění podmínek u pobídek

29. října 2020

Podnikům, které prokážou, že v důsledku šíření nákazy koronaviru nemohou do tří let splnit všeobecné podmínky schválené investiční pobídky, bude moci ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prodloužit lhůtu až o dva roky. Počítá s tím změna zákona, kterou dnes přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Hlasovalo pro ni všech 38 přítomných senátorů.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) dnes řekl senátorům, že změna neznamená automatické prodlužování lhůt. Ministerstvo průmyslu bude mít možnost na základě žádosti a zdokumentování situace rozhodnout, že lhůtu prodlouží, uvedl.

Změna se má týkat příslibů o investičních pobídkách získaných od roku 2018. Pokud by se pravidla nezměnila, byly by podle důvodové zprávy ohroženy projekty v celkové hodnotě zhruba 60 miliard korun. Legislativa platná do července 2012 možnost prodloužení o dva roky obsahovala.

Vláda uvádí, že pokud investor nesplní do tří let všeobecné podmínky pobídky, nemůže je už dál čerpat, a pokud dostal nějakou podporu, musí ji vrátit. Navrhuje se proto opětovné zavedení možnosti prodloužení lhůty pro splnění všeobecných podmínek v odůvodněných případech, jakožto opatření, které by zmírnilo dopad koronavirové epidemie na příjemce investičních pobídek, uvedla vláda.

Přislíbená veřejná podpora v rámci investičních pobídek za předloňský rok činí zhruba 9,9 miliardy korun, za loňský rok je to přibližně 11,6 miliardy korun. Letos se suma pohybuje kolem 4,5 miliardy korun.

Česko bude moci využít vojenské zdravotníky ze spojeneckých zemí

29. října 2020

Do Česka bude moci přijet na pomoc s epidemií nového koronaviru až 300 vojenských zdravotníků z členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie. Možnost jejich až 90denního pobytu dnes schválil Senát hlasy 47 ze 48 přítomných členů. Případné působení zahraničních vojáků v České republice podléhá podle ústavních pravidel souhlasu obou parlamentních komor. Dolní komora návrh schválila v úterý.

"V současné době nelze zcela konkrétně specifikovat podobu této pomoci, jelikož se bude odvíjet od možností a nabídky spojeneckých zemí a aktuální potřeby ČR," stojí ve vládních podkladech pro zákonodárce.

Působení armádních lékařů a zdravotníků zatím nabídly po české žádosti Spojené státy. Skupiny Národních gard Texasu a Nebrasky mají mít celkem 28 členů. "Předpokládá se, že by se jednalo celkem o čtyři týmy po zhruba sedmi členech, které by vedl lékař. Americké týmy již mají zkušenost se zvládáním pandemie z USA a měly by vlastní vybavení," uvedla vláda.

Zahraniční vojáci budou v případě nasazení v Česku působit beze zbraní a vždy ve spolupráci s českým zdravotním personálem. Američané by mohli pomáhat podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) i v záložní nemocnici na výstavišti v Praze-Letňanech, pokud by musela být uvedena do provozu.

"Čeští zdravotníci jsou často přetíženi a vydávají se ze všech sil, aby se situaci podařilo zvládnout," řekl před senátory Metnar. Nyní se podle něho vyjednává o možném vyslání zdravotníků s Německem a rozbíhají se jednání i s dalšími státy NATO a EU na bilaterální úrovni i na úrovni obou organizací.

Autor: Verlag Dashöfer

Další aktuaility a média

2007.2016

Hodonínsko: děti z poničených obcí baví dobrovolníci. Na příměstských táborech - denik.cz - 21.7 2021

  Hodonínsko: děti z poničených obcí baví dobrovolníci. Na...

Více informací

2007.2016

Pro děti z tornádem zasažených obcí připravili výlet, uhradí jim i tábor - blansko.cz - 16.7.2021

Pro děti z tornádem zasažených obcí připravili výlet, uhradí jim i...

Více informací

2007.2016

Vavrouškovu cenu ulovil Pernický, rybář z kauzy Bečva; pedagožka Korvasová a mladý vědec Mikát - asz.cz - 14.7.2021

  Vavrouškovu cenu ulovil Pernický, rybář z kauzy Bečva; pedagožka Korvasová a...

Více informací

2007.2016

Schůzka vedoucího Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR pan Liang-Ruey KE v Senátu v souvislosti s finančním darem JMK pro postižené obce tornádem

 

Více informací

Facebook:

Copyright © Resi-Design 2016 www.resi-design.cz.
roh.png, 3,1kB

V nákupním košíku nemáte žádné zboží.

Dosud nebyl přidán žádný produkt.