Zajímá mě Váš názor - napište mi

Tel.: +420 732 475 570

Email: hubackovaa@senat.cz

Poslanecká sněmovna 9. - 16. listopadu 2020 -fulsoft.cz – 16.11.2020

 

Poslanecká sněmovna 9. - 16. listopadu 2020

fulsoft.cz

16.11.2020

 

 

Za neplatiče alimentů zřejmě bude poskytovat výživné na děti stát

Vyhlášky obcí a krajů budou v jedné sbírce zřejmě od roku 2022

13. listopadu 2020

Sbírka obecních a krajských vyhlášek začne fungovat zřejmě od roku 2022. Příslušný návrh zákona dnes schválila Sněmovna. Zveřejněním ve sbírce bude podmíněna účinnost vyhlášek. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident. Kabinet původně navrhoval zavedení sbírky od příštího roku. Poslanci lhůtu prodloužili kvůli tomu, aby kraje a obce stihly připravit a do sbírky vložit už vydaná nařízení.

Předloha předpokládá vytvoření Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Krajské a obecní úřady by v této sbírce měly nové právní předpisy vyhlašovat. Měly by mít také povinnost tam postupně zanést dokumenty platné již před zavedením informačního systému.

Zveřejnění nových místních nebo regionálních předpisů ve sbírce má být podmínkou jejich účinnosti. V současné době musí být norma zveřejněna na úřední desce obecního úřadu či ve Věstníku právních předpisů kraje. Obce a kraje ale podle ministerstva vnitra často nedodržují povinnost publikovat vyhlášky a nařízení i na webu.

Kromě vyhlášek a nařízení obcí a krajů by sbírka měla obsahovat například usnesení o krajských referendech, seznam chráněných území, počty členů zastupitelstev či rozhodnutí Ústavního soudu týkající se právních předpisů samospráv. Také některá ministerstva či správní úřady by zde měly zveřejňovat normy, které nemají celostátní působnost a nedostanou se do Sbírky zákonů. Lidé by v ní měli mít možnost nalézt například i nařízení hygienické stanice, veterinární správy či agentury ochrany přírody.

Sněmovna schválila chráněný účet pro dlužníky v exekuci

13. listopadu 2020

Nezabavitelné peníze zřejmě budou moci mít dlužníci v exekuci na zvláštním bankovním účtu. Předpokládá to poslanecká novela občanského soudního řádu, kterou dnes schválila Sněmovna. Takzvaný chráněný účet by měl zabránit případné neoprávněné exekuci těchto peněz. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu. Účinná má být od dubna.

Chráněný účet by musela banka založit na žádost dlužníka zdarma, bezplatné bude také vedení konta a vést jej za podmínek jeho běžného účtu. Shromažďovaly by se na něm peníze, které exekuci nepodléhají a které jsou určeny k uspokojování životních potřeb dlužníka a jeho rodiny, stojí v důvodové zprávě předlohy Kateřiny Valachové (ČSSD) a Patrika Nachera (ANO). Dlužník by mohl mít pouze jeden chráněný účet.

Sněmovna navíc schválila pozměňovací návrh Valachové na úplnou ochranu výživného na děti. Odmítla naopak snahu zpravodaje Marka Výborného (KDU-ČSL) zjednodušit kroky ke zřízení konta a zasílání plateb na tento účet a zpřesnit kontrolu a sankce za zneužití chráněného účtu. Piráti prostřednictvím svého poslance Lukáše Koláříka v novele neprosadili zavedení místní příslušnosti exekutorů ani pravidelné zveřejňování různých statistických údajů o exekucích.

Předloha upravuje také jednorázovou výplatu dlužníkovi z jeho obstaveného účtu. Do konce února jde v souvislosti se změnami schválenými kvůli koronavirové krizi o čtyřnásobek životního minima, pak by to měl být znovu dvojnásobek. Poslanecká předloha by částku zvýšila na trojnásobek životního minima. Stanislav Grospič (KSČM) neprosadil ponechání čtyřnásobku životního minima i do budoucna.

Za neplatiče alimentů zřejmě bude poskytovat výživné na děti stát

13. listopadu 2020

Za neplatiče alimentů zřejmě bude poskytovat výživné na děti stát. Sněmovna dnes schválila hlasy 81 z 99 přítomných poslanců vládní předlohu o náhradním výživném, podle které by úřad práce vyplácel až 3000 korun měsíčně nejvýše dva roky. Pohledávky by stát po neplatiči vymáhal. Rozpočtové dopady se odhadují skoro na miliardu korun ročně. Návrh zákona ještě musí posoudit senátoři a podepsat prezident. Má být účinný od července příštího roku.

Náhradní výživné pomůže podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) odhadem 24.000 dětem ročně. "Pomůže také jednomu rodiči, který se nachází v bezvýchodné životní situaci kvůli nezodpovědnosti druhého rodiče," řekla. Poslankyně ANO Helena Válková poukázala i na dopady koronavirové krize. "Děti potřebují pomoc teď, co nejdříve," uvedla. Podle Olgy Richterové (Piráti) jde o vyrovnání šancí dětí. Náhradní výživné dlouhodobě podporují i komunisté, podle jejich poslankyně Hany Aulické Jírovcové ale není výsledné znění zákona nejlepší.

Opoziční ODS neuspěla se snahou o zamítnutí zákona. "Považujeme za nemístné, aby stát vstupoval do soukromoprávních vztahů a kvůli špatné vymahatelnosti práva zaváděl novou sociální dávku," zdůvodnil záporný postoj občanských demokratů Jan Bauer. Předseda Trikolóry Václav Klaus mladší varoval před tím, že mnoho nezodpovědný otců přestane platit alimenty úplně. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové měl stát zasadit především o zlepšení vymahatelnosti práva.

Sněmovna zamítla také dva pozměňovací návrhy Pirátů. Chtěli zrušit ustanovení, podle kterého by stát vyplácel náhradní výživné nejvýše dva roky. Nárok by pak mohl trvat po celou dobu nezaopatřenosti dítěte. Výši dávky Piráti navrhovali vypočítávat ze životního minima.

Podmínkou poskytnutí náhradního výživného by bylo podle schválené předlohy to, že rodič už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo u soudu. O státní alimenty by žádal krajský úřad práce. Úřad by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal na výživném jen část peněz, stát by doplatil zbytek. Nejvýš by ale poskytl 3000 korun.

Příjemce by každé čtyři měsíce dokládal, že má na pomoc dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí. Případné přeplatky by bylo nutné vrátit.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech k zákonu uvedlo, že úřady by mohly ročně vyplatit na náhradním výživném 861,3 milionu korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina částky. Administrativní náklady by v prvním roce činily přes 115 milionů korun, v dalších letech by byly o deset milionů nižší.

Schvalování zákona vyvolalo i slovní přestřelky, například když Ondřej Profant (Piráti) uvedl, že chápe, že Klaus je velkým morálním vzorem pro rodinný život. Klaus před tím řekl, že platí na čtyři děti a nerad by platil z daní za nezodpovědné otce. "Co víš o mojí rodině? Máš nějakou pochybnost o tom, že se nestarám o svoje děti? Tak mi to pojď říct tamhle někam ven," reagoval Klaus na Profantovu narážku. Šéf Trikolóry také uvedl, že kdyby řekl, že Profant podivně páchne, bylo by to pravdě tisíckrát bližší.

Stát bude moci prověřovat zahraniční investice do citlivých oborů

13. listopadu 2020

Stát bude moci lépe chránit klíčové tuzemské firmy před nežádoucím převzetím ze strany rizikových zahraničních investorů. Umožní mu to zákon o prověřování zahraničních investic, který dnes schválila Sněmovna. Musí ho ještě schválit Senát a podepsat prezident. Zákon vychází z nařízení Evropského parlamentu a přijímají ho i jiné země EU. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) dnes před poslanci řekl, že zákon současně bere v potaz zájmy českých firem, do kterých chce vstoupit zahraniční investor.

Zákon státu poskytne potřebný nástroj v obraně před rizikovými investory ze třetích zemí, kteří by mohli ohrozit bezpečnost nebo vnitřní pořádek země, uvedl Havlíček. Zákon je podle něj navržen tak, aby investice, které nepředstavují riziko, nebyly zdržovány zbytečnou administrativní zátěží a aby celý mechanismus byl předvídatelný.

"Je neobvyklé, jak zcela liberální trh při přijímání zahraničních investic Česká republika má," poznamenal zpravodaj k návrhu zákona Pavel Juříček (ANO). Řada zahraničních investorů se podle něj na zákon těší, protože by jim mohl vytvořit férovější prostředí.

Vláda ve zdůvodnění potřebnosti zákona uvedla, že zahraniční kapitál může představovat i jiná rizika nad rámec rizik ekonomických. Jde o případy, kdy investice plyne do odvětví, která jsou z hlediska bezpečnosti strategická, a umožní třetím subjektům získat kontrolu nebo aspoň dostatečný vliv na klíčové prvky těchto odvětví, případně přístup ke klíčovým a citlivým informacím.

Zákon má umožnit kontrolovat přímé zahraniční investice reálně prováděné subjekty ze zemí mimo Evropskou unii. V případě, že bude prověřovaná investice vyhodnocena jako riziková, bude stát moci její podobu ovlivnit nastavením podmínek, za kterých může být učiněna, popřípadě tuto investici zakázat nebo zpětně zrušit. Úřadem, který bude mít prověřování na starosti, bude ministerstvo průmyslu.

Investice do nejcitlivějších odvětví, jako je zbrojní průmysl, kritická infrastruktura nebo vývoj a výroba nejcitlivějšího zboží dvojího užití, budou muset investoři předem nahlásit a získat povolení. Všechny ostatní investice mohou být uskutečněny bez povolení, stát je však rovněž bude moci prověřit, a to až pět let zpětně.

Dálková výuka na vysokých školách bude zřejmě možná i do budoucna

12. listopadu 2020

Vysoké školy budou moci zřejmě i příští rok vyučovat a zkoušet na dálku a upravit harmonogram studia nebo podmínky a termíny přijímacích zkoušek. Návrh vysokoškolské novely, která to předpokládá, schválila dnes zrychleně ve stavu legislativní nouze Sněmovna. Úprava reaguje na epidemii covidu-19, školy ji ale budou moci využít do budoucna i při jiných mimořádných situacích. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Vysoké školy zavedly on-line výuku kvůli vládním opatřením k omezení šíření nového koronaviru na přelomu září a října. Podle ministerstva školství lze předpokládat, že protiepidemická omezení ovlivní jejich provoz i v první polovině příštího roku. Dálkovou výuku a úpravy v akademickém roce dělaly školy kvůli koronaviru už na jaře. Umožnil jim to zvláštní zákon, který je ale účinný jen do konce roku. Nová trvalá ustanovení ve vysokoškolském zákoně by měla na tuto normu navázat.

V případě budoucího mimořádného opatření by vysoké školy mohly podle předlohy bez potíží přejít na distanční vzdělávání, i když to třeba akreditace studijního programu standardně neumožňuje. Fakulty by také měly pravomoc změnit způsob, kritéria i termín pro přijímání uchazečů. Za běžných podmínek musí znát zájemci o studium podmínky pro přijetí nejméně čtyři měsíce před lhůtou pro podávání přihlášek, v době krize by se mohly změnit do 15. dne před konáním přijímacích zkoušek.

Nová úprava má vysokým školám umožnit v případě potřeby také prodloužení či zkrácení akademického roku, včetně posunutí zkouškového období. Mohly by organizovat na dálku i státní a rigorózní zkoušky, a to bez ohledu na akreditovanou formu studia. Kvůli případným změnám v maturitách či státnicích a průtahům v uznávání vysvědčení z ciziny by se měla v mimořádných situacích prodloužit i lhůta pro předložení dokladů o dosaženém vzdělání, a to na 90 dnů od zápisu do studia.

Podmínkou využití daných ustanovení státní školou by mělo být rozhodnutí ministerstva, které by určilo, kterých vysokých škol se zvláštní režim týká. Ministerstvo by potom také mělo určit lhůtu, po kterou bude tento režim platný.

Poslanecké pozměňovací návrhy Sněmovna zamítla. Komunista Leo Luzar chtěl prosadit, aby na audiovizuálním záznamu, který se bude pořizovat v případě dálkových státních zkoušek, byli zaznamenáni všichni zúčastnění. Na záznam by se navíc podle jeho neschváleného návrhu nevztahoval zákon o svobodném přístupu k informacím. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) označil úpravy za nadbytečné. Postavil se také proti snaze nezařazené poslankyně Ivany Nevludové odstranit potíže při procesu formálního uznávání předchozího vzdělání v zahraničí. Podle ministra taková úprava do krizového zákona nepatří.

Sněmovna schválila novou možnost úhrady antigenních testů

12. listopadu 2020

Zdravotní pojišťovny budou moci hradit antigenní testy na covid-19 přímo distributorovi, který je nakoupí a rozveze mimo jiné do domovů pro seniory. Předpokládá to novela o veřejném zdravotním pojištění, kterou dnes zrychleně ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Možnost přímé úhrady má snížit administrativu. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

Jiným možným řešením by podle podle zdůvodnění bylo, že by si poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb testy nakoupili sami a následně by je vykázali k úhradě zdravotním pojišťovnám. "Takový postup je s ohledem na počet testů nepoměrně administrativně a logisticky obtížnější," stojí v důvodové zprávě. Novela zákona však takový postup nevyloučí.

Už nyní distribuuje dva miliony testů od společnosti Abott firma Avenier, protože má smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami. Společnost je součástí skupiny Agel podnikatele Tomáše Chrenka, která je největším soukromým poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě. Testy od společnosti Abott podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) splňují kritéria a pouze tato firma jich měla ve svých českých skladech dostatečné množství. Při dalších případných nákupech budou oslovovány i jiné firmy, uvedl.

Někteří poslanci dosavadní postup zpochybňovali. Například Pirát Petr Třešňák se ptal, proč testy nenakoupila přímo správa hmotných rezerv nebo ministerstvo a nerozvezla je třeba armáda. Blatný poukázal na to, že ze zdravotního pojištění může testy nakoupit jen zdravotní pojišťovna a ze zákona musí využít služeb distributora. Nynější nákup testů vycházel z obecné úpravy zákona o veřejném zdravotní pojištění, právníci zdravotních pojišťoven ale měli k takovému postupu výhrady, dodal ministr.

Nařízení o plošném testování klientů domovů pro seniory a dalších pobytových sociálních služeb i jejich zaměstnanců na koronavirus začalo platit v půlce minulého týdne. První kolo testů se mělo provést do této středy, nabralo ale zpoždění. Do středečního večera měly mít testy na koronavirus podle informací firmy Avenier zhruba tři čtvrtiny z 2000 domovů pro seniory a dalších pobytových sociálních zařízení, pro která byly nakoupené sady určeny. Vyšetření se má opakovat každých pět dnů.

Nakažených seniorů v Česku přibývá. Nákaza u nich mívá horší průběh, víc je také obětí.

Výsledek antigenního testu je znám po provedení výtěru z nosu zhruba do 15 minut. Vyšetření je ale méně spolehlivé. Počítá se proto s tím, že by v některých případech pak následoval ještě spolehlivější test PCR. Získání výsledků po výtěru štětičkou z nosohltanu je náročnější a trvá výrazně déle, je také dražší.

Sněmovna kvůli koronaviru upravila pravidla insolvencí

10. listopadu 2020

Firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset podat až do konce června příštího roku insolvenční návrh. Počítá s tím novela, kterou dnes opětovně schválila Sněmovna. Odmítla úpravu Senátu, který se postavil proti zrušení povinného souhlasu věřitelů s prodloužením ochranného moratoria u insolvenčních návrhů. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) senátní verzi nepodpořila. Podle ní je pro firmy se zahraničními věřiteli v období epidemie koronaviru obtížné souhlas získat. Podle senátorky Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) bude zrušení moratoria nefér vůči dlužníkům, kteří by o prodloužení moratoria žádali po konci srpna.

Novela má prodloužit nebo obnovit změny některých pravidel insolvencí a exekucí v souvislosti s nynější koronavirovou krizí. Do konce ledna budou podle předlohy pozastaveny až na výjimky exekuce movitých i nemovitých věcí. Vláda původně navrhovala moratorium jen u movitých věcí až do konce února.

Zkrácení moratoria na exekuce movitých věcí o jeden měsíc uvítala Exekutorská komora ČR. Usilovala ale o to, aby výjimka skončila už na konci roku. Platforma Exekutoři proti teritorialitě a Česká asociace věřitelů uvedly, že exekuční moratorium sníží vymahatelnost práva a poškodí věřitele.

Návrh má prodloužit období, v němž dlužník dostává vyšší jednorázovou výplatu z jeho obstaveného účtu. Čtyřnásobek životního minima místo obvyklého dvojnásobku se bude vyplácet do konce února 2021 místo konce letošního prosince. Změna podle Exekutorské komory rozšiřuje okruh takzvaných profesionálních dlužníků, k jejichž majetku se věřitel nedostane.

Sněmovna odmítla návrh Senátu dát 300 korun na občana krajům

10. listopadu 2020

Kraje nedostanou ze státního rozpočtu příspěvek 300 korun na obyvatele jako náhradu za výpadek daňových příjmů. Sněmovna dnes odmítla příslušný pozměňovací návrh Senátu. Senátoři ho chtěli vložit do návrhu zákona o výplatě příspěvku podnikatelům, kterým vláda v důsledku epidemie omezila nebo znemožnila podnikání. Sněmovna tuto předlohu stvrdila v původně schváleném znění a nyní ji dostane k podpisu prezident.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se senátním návrhem nesouhlasila. Obcím i krajům klesly příjmy ze sdílených daní, protože vláda z nich vyplácí příspěvek podnikatelům, takzvaný kompenzační bonus. Obcím už dříve Parlament schválil příspěvek 1250 korun na obyvatele.

Ministryně financí před poslanci řekla, že výpadek daňových příjmů krajů v důsledku jarního vyplácení bonusu byl dvě miliardy a podzimní dopad by měl být 0,7 miliardy korun. Připomněla, že podle dřívější dohody dosavadního předsedy Rady Asociace krajů Jiřího Běhounka (ČSSD) s premiérem Andrejem Babišem by kraje měly dostat celkem 21,6 miliardy korun. Jde peníze určené například na opravy krajských silnic nebo na odměny záchranářům.

Vláda potřebuje peníze pro lidi a pro firmy a kompenzace pro kraje není prioritou, zdůraznila ministryně. "Ty kraje nejsou v žádné dramatické situaci," dodala. Dopad jarní fáze vyplácení bonusu na obce celkem činil podle ní 5,5 miliardy korun.

"Senát se snažil nalézt s ministerstvem financí nějakou kompromisní variantu," řekl senátor Vladislav Vilímec (ODS), který senátní návrh před poslanci obhajoval. Senátní návrh je podle něj elementární výraz slušnosti a serioznosti státu vůči krajským samosprávám.

Schillerovou za její postoj vůči krajům část opozice kritizovala. Podle předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury asi ministryně nežije v reálné ekonomice. "Tam asi nežijí lidé," poznamenal k jejímu postoji vůči krajům. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka řekl, že i živnostníci jsou lidé, kteří mají své rodiny. "Přece peníze pro kraje a pro obce jsou peníze v konečném důsledku peníze pro lidi," řekla poslankyně Starostů Věra Kovářová.

Schválený kompenzační bonus, tedy příspěvek 500 korun denně, je určen osobám samostatně výdělečně činným, tedy hlavně živnostníkům. Určen je i společníkům malých společností s ručením omezeným, které mají společníky nejvýše dva, případně půjde o členy jedné rodiny. Mohou ho získat podnikatelé nebo osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech.

Sněmovna při předchozím schvalování zákona o kompenzačním bonusu navíc rozšířila okruh osob, které budou moci dostat peníze. Měli by na něj dosáhnout například samostatně podnikající trenéři fitness, kteří nabízejí své služby zákazníkům v nyní uzavřených fitness centrech. Obecně má jít o osoby užívající prostory někoho jiného, které jsou nyní uzavřeny.

Vládní návrh kladl původně jako jednu z podmínek pro výplatu bonusu společníkům s.r.o, aby obrat firmy v letošním roce překročil 180.000 korun. Sněmovna tento limit ale snížila na 120.000 korun.

Žádost bude možné podat jako u předchozích příspěvků na finanční úřad e-mailem, datovou schránkou, prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), prostřednictvím poštovních služeb nebo osobně.

Autor: Verlag Dashöfer

 

 

Další aktuaility a média

2007.2016

Křest knihy Zázrak jménem voda v Senátu

 

Více informací

2007.2016

Veřejné slyšení v Senátu k petici - Voda je život

   

Více informací

2007.2016

Požehnání moji senátní kanceláře v Senátu

 

Více informací

2007.2016

Tříkrálová sbírka letos trochu netradičně

 

Více informací

Facebook:

Copyright © Resi-Design 2016 www.resi-design.cz.
roh.png, 3,1kB

V nákupním košíku nemáte žádné zboží.

Dosud nebyl přidán žádný produkt.