Zajímá mě Váš názor - napište mi

Tel.: +420 732 475 570

Email: hubackovaa@senat.cz

Peníze z Unie ochrání obce na Hodonínsku. A pomohly i s obnovou Baťova kanálu - Břeclavský deník - 27.9.2019

 

Peníze z Unie ochrání obce na Hodonínsku. A pomohly i s obnovou Baťova kanálu

 

breclavkydenik.cz

27.9.2019

 

Devět obcí z Hodonínska už více než rok chrání nový protipovodňový systém za více než šestadvacet milionů korun. Na lokální výstražné a varovné zařízení při řece Moravě přitekla většina peněz z fondů Evropské unie.

 

Před dvaadvaceti lety na jižní Moravě opouštěli lidé domovy kvůli rozdivočelým řekám. Nejrozsáhlejší evakuaci zažilo Hodonínsko, kde se muselo urychleně sbalit a odejít před rozvodněnou Moravou deset a půl tisíce obyvatel.

Na chvíle před evakuací si dodnes jasně pamatuje Júlia Lahová z Hodonína. „Potřebné věci jsem si rychle zbalila. Hlavně jsem se ale bála o dceru, která se měla vrátit domů z prázdnin. Jenže kvůli uzavřenému mostu přes řeku Moravu nemohla,“ vzpomíná na povodňové léto 1997 obyvatelka okresního města.

 

Ještě hůře na tom byli lidé v Milokošti, v městské části Veselí nad Moravou. Ta se jedné červencové noci změnila v malé Benátky s čluny v ulicích. „Všechno jsme tam nechali. Slepice zůstaly na půdě, sedmdesátikilové prase se nám naštěstí podařilo odvézt loďkou,“ svěřila se tehdy Marie Tomečková, která v přízemí domu měla metr vody.

Voda v Milokošti zaplavila 233 domů, sedm budov spadlo, devět bylo určeno k demolici a 45 staticky narušeno. Postiženo bylo 248 rodin, 56 se jich ocitlo bez přístřeší.

 

Podobně dopadly i níže položené části sousedního Moravského Písku, kam se přihnala povodňová vlna z Uherského Hradiště. Lidé museli opustit také část Petrova, Rohatce, následně i Mikulčic. V neděli v podvečer v 18.45 siréna hlásila evakuaci třetiny Hodonína, především sídliště Jihovýchod, dvě stovky lidí ale odmítly své domovy opustit.

Nejčernější scénář předpovídal zaplavení Hodonína až po Velkomoravskou a Měšťanskou ulici v centru města. „Lidé si často ve zmatku a stresu balili nepodstatné věci. Naopak si nebrali doklady. Když jsme je nakládali do loďky, často neměli vypnutý proud nebo zastavený plyn,“ říká Anna Hubáčková, která byla tehdy v krizovém štábu.

Osmnáct milionů z EU

Současná senátorka si zároveň vzpomíná na problémy s mobily, které se velmi brzy vybíjely. V Hodoníně se vraceli lidé domů po částečné evakuaci po třech dnech.

 

Menší zátopy pak lidé na Hodonínsku zažili ještě v letech 2001, 2002 i 2004. Obce se po těchto zkušenostech na mnoha místech ohradily pevnými hrázemi. A nejen to. Dobrovolný svazek Obce pro Baťův kanál uspěl se svou žádostí na podporu preventivního protipovodňového systému. Přes 0perační program Životní prostředí tak přiteklo z Evropské unie na ochranu devíti obcí více než osmnáct milionů korun.

 

Šlo o vybudování a pořízení lokálního výstražného a varovného systému, jako hlásiče, hladinová čidla, srážkoměry či sirény,“ přibližuje projekt manažerka svazku obcí Martina Kočvarová.

Dále mají obce díky projektu zpracované digitální povodňové plány, které umožňují napojení na celorepublikový plán a povodňový informační systém, a také proškolené pracovníky. Nový protipovodňový systém tak v letech 2016 až 2018 získalo šest členů dobrovolného svazku Obce pro Baťův Kanál Veselí nad Moravou, Strážnice, Petrov, Sudoměřice, Rohatec a Hodonín. „Zapojily se i tři nečlenské obce, a to Vnorovy, Lužice a Mikulčice,“ uvádí manažerka.

Dva tisíce lidí v bezpečí

Nová bezpečnostní opatření mají ochránit celkem 1 885 lidí. „Jde o počet obyvatel, kteří žijí ve zmíněných devíti obcích v aktivní záplavové zóně,“ vysvětluje Kočvarová. Novinky tak využívají třeba v tříapůltisícovém Rohatci.

 

„Máme jak digitalizovaný povodňový plán, tak také čidlo, které snímá hladinu řeky Moravy pod mostem přes státní silnici I/55. V přímém přenosu tak můžeme na počítači na radnici sledovat, jak se aktuálně mění výška hladiny,“ říká rohatecký starosta Jarmil Adamec.

Po poslední velké vodě v roce 2010 se podařilo u Rohatce dokončit také protipovodňovou hráz. Lidé se dočkali klidnějších nocí. Nová hráz chrání až před stoletou vodou.

Ředitel společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek: Bez evropských peněz by k obnově kanálu nedošlo

 

Fondy Evropské unie pomohly nejen při protipovodňové ochraně obcí u řeky Moravy, ale také při rozvoji lákavého turistického cíle – Baťova kanálu.

Bez evropských peněz by se zřejmě vodní cestu nepodařilo obnovit. O tom je přesvědčený Vojtěch Bártek, ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál. Právě ten v současnosti stále častěji objevují i lidé ze vzdálenějších zemí. „Chceme přilákat cizince, kteří k nám jezdí za památkami UNESCO. Hodně by nám v tom mohlo pomoci prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže a lázeňského Hodonína,“ říká Bártek.

 

Jak je důležitá pro Baťův kanál bezpečnost, především co se týká povodní?

Lidé mají dopředu dostat varování o tom, že se blíží velká voda. Naštěstí Baťův kanál leží spíše na dolním toku řeky Moravy, takže se většinou dá povodeň odhadnout. Vždy, když přišla, tak přitekla voda buď z Jeseníků, nebo z Bečvy z Beskyd. Samozřejmě je však dobré mít hlásné stanice, které na příchod velké vody upozorňují. Mohou být i silné lokální bouřky, které zasáhnou některý přítok Moravy, ať už je to Dřevnice, Olšava, Radějovka, či Velička. Voda z nich pak

dokáže udělat své.

Kdy jste tady měli naposledy problémy s větší vodou?

Dříve nás velká voda trápila mnohem více než sucho, a to především v letech 2006, 2010 i 2012. Tehdy velká voda několikrát znemožnila plavbu. Právě v roce 2012 byla několik dnů po sobě zakázaná plavba.

Podívejme se na dotační podporu z Evropské unie v minulosti. Jak důležité byly evropské peníze pro to, aby se Baťův kanál mohl postavit na nohy a stal se vyhledávanou turistickou destinací pro téměř sto tisíc návštěvníků ročně?

Myslím si, že bez evropských peněz by k obnově Baťova kanálu ani nedošlo. V klíčovém období devadesátých let a v prvních letech po roce 2000 neměla vedení obcí ani státní správa důvěru v to, že by se Baťův kanál mohl stát tím, čím je teď. Tedy velmi navštěvovaným turistickým cílem. V té době to byl jen sen několika lidí. Musím zmínit jméno architekta Iva Ondračky, který inicioval evropské projekty v devadesátých letech. Ty byly o tom, že se přebírala zkušenost ze západních kanálů, které byly původně industriální a posléze se využívaly pro cestovní ruch.

 

Který evropský projekt považujete za zlomový?

Osobně ten, který se uskutečnil v letech 1999 až 2000. Šlo o přeshraniční projekt Phare credo, předchůdce dnešního Interregu s účastí měst Veselí nad Moravou, Strážnice a slovenské Skalice. Zaměřený byl na přístav ve Veselí nad Moravou, turistickou loď Danaj a půjčovnu jízdních kol ve Skalici. Výsledkem byl krásný přístav, první osobní loď na Baťově kanále po znovuobnovení a nastartování cyklodopravy, která je dnes fenoménem. To vše zlomilo myšlení lidí o tom, že celý záměr může mít smysl.

Na to pak navazovaly další projekty…

Ano, například komunikace k hodonínskému přístavišti, přístav Skalica či cyklostezka k technické památce a přístavišti na Výklopníku. Samozřejmě evropské peníze šly také na propagaci včetně webových stránek. Navíc se připravují další přeshraničníprojekty, mimo jiné se zaměřením na další cyklostezky.

Když jste zmínil inspiraci. Stále čerpáte impulsy ze západních kanálů?

Ano, i když se čerpání zkušeností ze zahraniční v současné době podceňuje. Spousta našich lidí totiž při současné ekonomické situaci tráví dovolenou v zahraničí. Myslím si, že se ale máme stále ze západu co učit. Inspirace vybaveností a životem na kanálech v Holandsku je nevyčerpatelnou studnicí. A nejen vybaveností přístavů, vodních cest či kvalita služeb, ale také v informačních systémech, propagaci a marketingu. Ještě tak nějaký čas potrvá, než Baťův kanál zapadne mezi významné evropské vodní cesty.

Jak důležité bude chystané prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže a Hodonína?

Stavbu plavebních komor a navazujících přístavů dodá kanálu větší atraktivitu. Sedmdesát kilometrů našeho kanálu může přilákat turisty i ze vzdálenějších částí Evropy.

 

Více na:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Další aktuaility a média

2007.2016

Vodu chtějí do Ústavy - Právo - Jižní Morava 2.10.2019

 

Více informací

2007.2016

Štěrku se nenapijeme! Voda se má chránit Ústavou - Zprávy ze Slovácka 4.10.2019

 

Více informací

2007.2016

Těžba? Vodu má chránit Ústava - Hodonínský deník 7.10.2019

 

Více informací

2007.2016

Petice za ústavní ochranu

    Petice za ústavní ochranu vody je k podepsání v...

Více informací

Facebook:

Copyright © Resi-Design 2016 www.resi-design.cz.
roh.png, 3,1kB

V nákupním košíku nemáte žádné zboží.

Dosud nebyl přidán žádný produkt.