Zajímá mě Váš názor - napište mi

Tel.: +420 732 475 570

Email: hubackovaa@senat.cz

DEMAGOG - Anna Hubáčková (KDU-ČSL) – 13.10.2016

DVTV, 13. říjen 2016:

„Nemám žádné politické funkce k tomu (k funkci starostky — pozn. Demagog.cz), nemám žadné jiné funkce. Stranické.“

 Pravda

Anna Hubáčková je od 3. listopadu 2014 starostkou v obci Ratíškovice. Jedná se o její jedinou politickou funkci.

Stranické funkce Anna Hubáčková nemá – v komunálních volbách v roce 2014 vedla kandidátku KDU-ČSL z pozice nestraníka. Jako nestraník kandiduje taktéž v letošních volbách do Senátu, a to opět na kandidátce KDU-ČSL.

DVTV, 13. říjen 2016:

„Boj se suchem, boj s větrnou erozí. Máme tam jakousi novinku od minulého roku (v zákonu ochrany zemědělského půdního fondu — pozn. Demagog.cz), že sice kdosi, a to kdosi je Česká inspekce životního prostředí, může provádět kontroly, jak se hospodaří, zda ty bloky nejsou příliš velké, zda oni orají, tak jak mají — po vrstevnici, ne po spádnici. Ale v tuto chvíli nejsou žádné prováděcí předpisy. Myslím si, že ani Česká inspekce životního prostředí není kompetencemi vybavena na to, aby mohla dohlížet a aby zabezpečila, aby se nám ta orná půda neztrácela.“

 Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Česká inspekce životního prostředí sice může provádět kontroly, ne však ve všech v oblastech, které Anna Hubáčková zmiňuje. Prováděcí předpisy k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu pak skutečně neexistují.

Anna Hubáčková má pravdu v tom, že novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z roku 2015 skutečně mimo jiné uděluje České inspekci životního prostředí pravomoci ke kontrolám.

Česká inspekce životního prostředí pak zmíněnou novelou dostala na starosti primárně kontrolu znečišťování půdy (§3 odst. 1, písm. a) a §3 odst. 2 a 3), případnou nápravu tohoto stavu, projednávání určených správních deliktů podle § 20, či pořizování informací o půdě.

Není však pravdou, že by novela z roku 2015 měla dávat České inspekci životního prostředí na starost kontroly ve věci eroze. Tyto pravomoci, které Anna Hubáčková zmiňuje, se dají dle dokumentu (.pdf, str.8) Ministerstva zemědělství zařadit mezi protierozní opatření podle § 3 odst. 1, písm. d), které dle zákona kontroluje obec (§ 15 písm. c) a d)). Ta zároveň postihuje i přestupky dle tohoto zákona.

Že by v tuto chvíli ke zmíněné novele zákona existovaly prováděcí předpisy nelze dohledat, stejně tak právní informační systém ASPI žádný neuvádí.

Na základě výše uvedeného odůvodnění a tedy skutečnosti, že pravomoci, které Anna Hubáčková přisuzuje České inspekci životního prostředí, náleží jiným subjektům, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

DVTV, 13. říjen 2016:

„Teďka z našeho regionu jako poslední velká negativní věc, kterou já vidím jako velmi negativní, je pokus o těžbu štěrkopísku nad prameništěm pitné vody. A máte zákon horní a vodní, oba dva to řeší jako veřejný zájem. Tak kdy konečně rozhodneme, kdo je ten kompetentní říct, který ten veřejný zájem je upřednostněn? To se do těch zákonů musí dostat.“

 Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože problém s těžbou štěrkopísku na Hodonínsku skutečně existuje, ale zákonnou úpravu Anna Hubáčková nepopisuje korektně. Kompetentní subjekt, který upřednostňuje buď zájmy hornické, či ochranu vodních zdrojů, stanovuje zákon.

Anna Hubáčková hovoří o plánované těžbě štěrkopísku na pomezí Hodonínska a Uherskohradišťska. Ta podle dostupných zpráv již dostala kladné stanovisko EIA od ministerstva životního prostředí.

EIA je procedura, při které se posuzuje vliv plánovaných staveb na veřejné zdraví a životní prostředí (vliv na živočichy, rostliny, ovzduší, krajinu, přírodní zdroje, kulturní památky atd.). Tento proces je veden buď krajským úřadem, nebo ministerstvem životního prostředí.

Proti těžbě se postavili starostové z této oblasti včetně hejtmana Haška, a to právě kvůli možnosti ohrožení zdroje pitné vody. Toto nebezpečí však bylo ministerstvem životního prostředí vyloučeno.

Co se týká zákonné úpravy, horní zákon rozděluje nerosty na vyhrazené a nevyhrazené, přičemž štěrkopísek se řadí do druhé kategorie. Dobývání ložisek nevyhrazených nerostů se řídí zákonem o hornické činnosti.

Ten stanovuje podmínky řízení o povolení těžby. Toto povolení vydává obvodní báňský úřad na základě řízení spojeného s místním šetřením.

K žádosti je potřeba přiložit územní rozhodnutí podle stavebního zákona. Toto územní rozhodnutí pak musí obsahovat také již zmíněné stanovisko EIA o vlivu na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Pokud by stanovisko EIA bylo zamítavé, výsledek územního rozhodnutí musí nutně být negativní. Pokud by ovšem bylo pozitivní, i tak může stavební úřad nevyhovět.

Kromě toho ještě existuje korekce v podobě zvláštních řízení podle zákona o vodách.

V případě, že jsou splněny oba tyto kroky, pokračuje báňský úřad v již zmíněném řízenípodle zákona o hornické činnosti. Tento úřad rozhodne o žádosti do dvou měsíců od jejího podání.

K hodnocení dopadu těžby na životní prostředí a vodní zdroje dochází v několika krocích. Kompetence jsou tedy rozděleny, a to hned do několika stupňů, Anna Hubáčková proto nemá pravdu.

 

http://demagog.cz/politici/421/anna-hubackova

Další aktuaility a média

2007.2016

GAMA OCEL oslavila své patnáctiletému výročí

  Na gartulaci k patnáctému výroří společnosti GAMA OCEL v...

Více informací

2007.2016

Burčákový sraz karavanistů ve Strážnici 2017

  45.Národní sraz ACC AČR ve Strážnici, aneb "burčákový sraz...

Více informací

2007.2016

25. ročník vinobraní ve Bzenci

  JUBILEJNÍ 25. ROČNÍK BZENECKÉHO VINOBRANÍ se tento rok velmi vydařil! Přestože...

Více informací

2007.2016

Předhodová zábava v Ratíškovicích

  Dne 15. září se uskutečnila předhodová zábava na Spolkovém domě v...

Více informací

Facebook:

Copyright © Resi-Design 2016 www.resi-design.cz.
roh.png, 3,1kB

V nákupním košíku nemáte žádné zboží.

Dosud nebyl přidán žádný produkt.